Ruské vládní limuzíny

Část stránek o Ladě Samaře jsem se přeci jenom rozhodl věnovat i trochu jiným vozům. V této sekci si můžete prohlédnout několik typů vozů, které byly v dřívějších dobách určeny pouze malé skupině "vyvolených". V těchto vozech totiž jezdili výhradně prezidenti a vysoce postavení vladní úředníci v zemích RVHP. Tyto vozy byly k vidění převážně při slavnostních příležitostech a různých přehlídkách. Dodnes však jsou hojně využívány ve své rodné zemi - Rusku.

GAZ M 13 "Čajka"

Automobilka GAZ /Gorkovský automobilový závod/ vyrábí dobře známé Volhy, avšak v samostatném oddělení automobilky byly v letech 1959-1981 v malých počtech vyráběny i luxusní vozy, známé pod označením Čajka. Pod kapotou sedmimístného vozu se skrýval osmiválcový motor o objemu 5530 ccm a výkonu 143 kW. Vůz byl vybaven třístupňovou převodovkou a vážil 2100 kg.

Tento snímek zachycuje vůz GAZ M 13 "Čajka" prezidenta Svobody, který v něm přijel v září 1968 do Plzně.

Inspirací pro vnější tvary koroserie i interiér byly paradoxně americké vozy padesátých let. Další snímek zachycuje přístrojovou desku Čajky.

GAZ M 14 "Čajka"

O něco méně známým typem je inovovaná Čajka, která byla vyráběna v osmdesátých letech. Typ M 14 nahradil tehdy již zastaralou Čajku M 13. Nová "čtrnáctka" byla skutečně modernější i rychlejší, podle mého soudu však již nepůsobila tak luxusně a reprezentativně jako její předchůdce. Určitou paralelu bychom mohli vidět např. při porovnání české Tatry 603 a později vyráběné Tatry 613.

Ke konci osmdesátých let se pokusil výrobce exportovat typ M 14 do severských zemí. V roce 1989 tedy putoval 1 ks tohoto vozu do Norska. Od tohoto si ruský výrobce a norský dovozce sliboval, že by si tento typ mohly pořídit některé norské firmy, které obchodovaly s Ruskem a chtěly by potěšit svoje ruské obchodní partnery svezením v tomto prestižním voze, který byl v zemi původu určen pouze pro nejvýše postavené osobnosti. Tento pokus se však nesetkal s kladnou odezvou, protože cena Čajky byla na norské poměry příliš vysoká. Onen 1 ks tedy v roce 1990 opět putoval zpátky do Ruska.

ZIL 111 D, ZIL 4104

Druhým výrobcem luxusních ruských vozů je moskevská automobilka ZIL, která v padesátých letech rozšířila svůj výrobní program /zejména nákladní vozy/ o luxusní typ 111. Vedle modelu s uzavřenou karoserií vzniklo i několik přehlídkových limuzín typu kabriolet, které nesly označení ZIL 111 D. Tímto vozem mimo jiné přivezl tehdejší prezident Novotný Josipa Broz Tita na Pražský hrad v roce 1965.

Až do dnešní doby se vyrábí model ZIL 4104, který má délku 6 340 mm a pod kapotou ukrývá 8válcový, 7,7litrový motor o výkonu 232 kW. Největší rychlost činí 200 km/h.

Karoserie je podstatně odlišná od vozu Čajka, zejména svou menší členitostí a daleko nižším poměrem chromovaných dílů.

Vozy ZIL hojně využíval v tehdejším Československu prezident Husák /od roku 1975/, který pro své cesty využíval nejprve typ 114, od roku 1986 modernější typ 115.

ZIL 115, kterým vezl prezident Husák z letiště na Hrad svou návštěvu - Gorbačova.